Shiva Gita | Chapter 11 – Dehāntaragati Prakaraṇam (The Journey of the Individual Soul) | Shiv Bodh Trust
Shiva Gita Chapter 11: Shiva explains the journey of the soul after death, the paths to different worlds (Pitriloka, Chandraloka), the Śivarātri vow, and the supreme glory of devotion (bhakti). Sanskrit verses with Hindi and English translations.
शिव गीता
श्रीपद्मपुराणान्तर्गत • शिव-राघव संवाद
एकादशोऽध्यायः: देहान्तरगतिप्रकरणम्
(देहान्तरगति प्रकरण – व्यक्तिगत आत्मा की यात्रा का वर्णन)
॥ अथ एकादशोऽध्यायः ॥
Shloka 11.1
श्रीशिव उवाच।
देहान्तरगतिं तस्य परलोकगतिं तथा।
वक्ष्यामि नृपशार्दूल मत्तः शृणु समाहितः॥१॥
देहान्तरगतिं तस्य परलोकगतिं तथा।
वक्ष्यामि नृपशार्दूल मत्तः शृणु समाहितः॥१॥
Śrīśiva uvāca।
Dehāntaragatiṁ tasya paralokagatiṁ tathā।
Vakṣyāmi nṛpaśārdūla mattaḥ śṛṇu samāhitaḥ॥ 1 ॥
Dehāntaragatiṁ tasya paralokagatiṁ tathā।
Vakṣyāmi nṛpaśārdūla mattaḥ śṛṇu samāhitaḥ॥ 1 ॥
हिंदी अर्थ: श्रीशिव बोले — हे राजशार्दूल! उस (जीव) की देहान्तरगति (एक शरीर से दूसरे शरीर में जाने की यात्रा) तथा परलोकगति का मैं वर्णन करूँगा। मुझसे सुनो, एकाग्र होकर।
English Translation: Shri Shiva said: Listen to my words most attentively, O Brave One amongst kings, for I shall reveal to you, Of the journey that takes place to the other world, And that which takes place within bodies too.
Shloka 11.2
भुक्तं पीतं यदन्नं च तद्रसादामबन्धनम्।
स्थूलदेहस्य लिङ्गस्य तेन जीवनधारणम्॥२॥
स्थूलदेहस्य लिङ्गस्य तेन जीवनधारणम्॥२॥
Bhuktaṁ pītaṁ yad annaṁ ca tad rasād āmabandhanam।
Sthūladehasya liṅgasya tena jīvanadhāraṇam॥ 2 ॥
Sthūladehasya liṅgasya tena jīvanadhāraṇam॥ 2 ॥
हिंदी अर्थ: जो अन्न खाया और पिया जाता है, उसके रस से (स्थूल और सूक्ष्म शरीर का) आमबन्धन (आपसी संबंध) होता है। उसी से स्थूल और लिङ्गशरीर का जीवन धारण होता है।
English Translation: What is eaten and what is drunk here, The essence of that creates the relation, Between the gross body and the subtle body, By that is life supported and given a foundation.
Shloka 11.3
व्याधिना जरया वापि पीड्यते जाठरोऽनलः।
श्लेष्मणा तेन भुक्तान्नं पीतं वा न पचत्यलम्॥३॥
श्लेष्मणा तेन भुक्तान्नं पीतं वा न पचत्यलम्॥३॥
Vyādhinā jarayā vāpi pīḍyate jāṭharo’nalaḥ।
Śleṣmaṇā tena bhuktānnaṁ pītaṁ vā na pacaty alam॥ 3 ॥
Śleṣmaṇā tena bhuktānnaṁ pītaṁ vā na pacaty alam॥ 3 ॥
हिंदी अर्थ: रोग या वृद्धावस्था के कारण जठराग्नि पीड़ित हो जाती है। उस कफ के कारण खाया-पीया हुआ अन्न ठीक से नहीं पचता।
English Translation: But when due to disease or old age, Troubled is the fire which in the belly does dwell, Then, by the phlegm which is formed, What is eaten and drunk is not digested well.
Shloka 11.4
भुक्तपीतरसाभावात्तदा शुष्यन्ति धातवः।
भुक्तपीतरसेनैव देहे लिम्पन्ति वायवः॥४॥
भुक्तपीतरसेनैव देहे लिम्पन्ति वायवः॥४॥
Bhukta pīta rasābhāvāt tadā śuṣyanti dhātavaḥ।
Bhukta pīta rasenaiva dehe limpanti vāyavaḥ॥ 4 ॥
Bhukta pīta rasenaiva dehe limpanti vāyavaḥ॥ 4 ॥
हिंदी अर्थ: खाए-पीए के रस के अभाव में तब शरीर की सभी धातुएँ सूख जाती हैं। खाए-पीए के रस से ही वायु (प्राण) शरीर का लेपन (पोषण) करते हैं।
English Translation: By the absence of the essence of what is imbibed, Then all the Dhātus in the body become dry, For the body is anointed by the vital breaths, With the essence which in nourishment does lie.
Shloka 11.5
समीकरोति यत्तस्मात्समानो वायुरुच्यते।
तदानीं तद्रसाभावादामबन्धनहानितः॥५॥
तदानीं तद्रसाभावादामबन्धनहानितः॥५॥
Samīkaroti yat tasmāt samāno vāyur ucyate।
Tadānīṁ tad rasābhāvād āmabandhanahānitaḥ॥ 5 ॥
Tadānīṁ tad rasābhāvād āmabandhanahānitaḥ॥ 5 ॥
हिंदी अर्थ: जो (रस को) समान रूप से (शरीर में) वितरित करता है, इसलिए उसे ‘समान वायु’ कहते हैं। उस समय रस के अभाव में, आमबन्धन (स्थूल-सूक्ष्म का संबंध) नष्ट हो जाता है।
English Translation: It is called Samāna because it distributes The essence, to the entire body, equally, The relationship between the gross and the subtle Is harmed if the essence deficient be.
Shloka 11.6
परिपक्वरसत्वेन यथा गौरवतः फलम्।
स्वयमेव पतत्याशु तथा लिङ्गं तनोस्त्यजेत्॥६॥
स्वयमेव पतत्याशु तथा लिङ्गं तनोस्त्यजेत्॥६॥
Paripakvarasatvena yathā gauravataḥ phalam।
Svayam eva pataty āśu tathā liṅgaṁ tanos tyajet॥ 6 ॥
Svayam eva pataty āśu tathā liṅgaṁ tanos tyajet॥ 6 ॥
हिंदी अर्थ: जैसे पूर्ण रूप से पका हुआ फल अपने भार से स्वयं ही शीघ्र गिर जाता है, वैसे ही (स्थूल शरीर से) लिङ्गशरीर (सूक्ष्म शरीर) शीघ्र त्याग कर देता है।
English Translation: And just as a fruit which has reached full size, And is full of juice and ripe completely, Falls on its own and with great speed! The subtle body abandons the gross similarly.
Shloka 11.7
तत्तत्स्थानादपाकृष्य हृषीकाणां च वासनाः।
आध्यात्मिकाधिभूतानि हृत्पद्मे चैकतां गताः॥७॥
आध्यात्मिकाधिभूतानि हृत्पद्मे चैकतां गताः॥७॥
Tat tat sthānād apākṛṣya hṛṣīkāṇāṁ ca vāsanāḥ।
Ādhyātmikādhibhūtāni hṛtpadme caikatāṁ gatāḥ॥ 7 ॥
Ādhyātmikādhibhūtāni hṛtpadme caikatāṁ gatāḥ॥ 7 ॥
हिंदी अर्थ: अपने-अपने स्थानों से इन्द्रियों और वासनाओं को खींचकर, तथा आध्यात्मिक और अधिभूत (तत्वों) को, हृदय पद्म (कमल) में एकत्र कर लेता है।
English Translation: The sense-tendencies and knowledge of the Elements, And matters which of the Spirit are a part, Are dragged from their respective abodes, And come together in the lotus of the heart.
Shloka 11.8
तत ऊर्ध्वगः प्राणवायुः संयुक्तो नवभिर्वायुभिः।
ऊर्ध्वोच्छ्वासी भवत्येष तथा तेनैकतां गतः॥८॥
ऊर्ध्वोच्छ्वासी भवत्येष तथा तेनैकतां गतः॥८॥
Tata ūrdhvagaḥ prāṇavāyuḥ saṁyukto navabhir vāyubhiḥ।
Ūrdhvocchvāsī bhavaty eṣa tathā tenaikatāṁ gataḥ॥ 8 ॥
Ūrdhvocchvāsī bhavaty eṣa tathā tenaikatāṁ gataḥ॥ 8 ॥
हिंदी अर्थ: तब प्राणवायु, नौ अन्य वायुओं के साथ संयुक्त होकर ऊर्ध्वगामी हो जाता है। यह (जीव) ऊर्ध्वोच्छ्वासी (ऊपर की ओर साँस लेने वाला) हो जाता है, और उन (वायुओं) के साथ एक हो जाता है।
English Translation: Then along with the other nine Airs, Prāṇa flows in the upward direction Then the ‘upward breathing one’, the individual soul, Merges with the Airs and they become one.
Shloka 11.9
चक्षुषो वाथ मूर्ध्नो वा नाडीमार्गं समाश्रितः।
विद्याकर्मसमायुक्तो वासनाभिश्च संयुतः॥९॥
विद्याकर्मसमायुक्तो वासनाभिश्च संयुतः॥९॥
Cakṣuṣo vātha mūrdhno vā nāḍīmārgaṁ samāśritaḥ।
Vidyākarmasamāyukto vāsanābhiś ca saṁyutaḥ॥ 9 ॥
Vidyākarmasamāyukto vāsanābhiś ca saṁyutaḥ॥ 9 ॥
हिंदी अर्थ: आँख से या मस्तक से, नाड़ी मार्ग का आश्रय लेकर, विद्या और कर्म से युक्त तथा वासनाओं से संयुक्त होकर (जीव निकलता है)।
English Translation: From the eye or from the top of the head, And traversing the path of the filament, the Nāḍī, Yoked to the effects of performed spiritual acts, And yoked to every tendency....
Shloka 11.10
प्राज्ञात्मानं समाश्रित्य विज्ञानात्मोपसर्पति।
यथा कुम्भो नीयमानो देशादेशान्तरं प्रति॥१०॥
यथा कुम्भो नीयमानो देशादेशान्तरं प्रति॥१०॥
Prājñātmānaṁ samāśritya vijñānātmopasarpati।
Yathā kumbho nīyamāno deśādeśāntaraṁ prati॥ 10 ॥
Yathā kumbho nīyamāno deśādeśāntaraṁ prati॥ 10 ॥
हिंदी अर्थ: प्राज्ञात्मा (ईश्वर) का आश्रय लेकर विज्ञानात्मा (जीव) आगे बढ़ता है। जैसे घड़ा एक स्थान से दूसरे स्थान तक ले जाया जाता है।
English Translation: Egged on by the Wisdom-self, The perceiving self then moves ahead, Just as a pot that is carried, And from one place to another is led...
Shloka 11.11
खपूर्ण एव सर्वत्र स आकाशोऽपि तत्र तु।
घटाकाशाख्यतां याति तद्वल्लिङ्गं परात्मनः॥११॥
घटाकाशाख्यतां याति तद्वल्लिङ्गं परात्मनः॥११॥
Khapūrṇa eva sarvatra sa ākāśo’pi tatra tu।
Ghaṭākāśākhyatāṁ yāti tadvall liṅgaṁ parātmanaḥ॥ 11 ॥
Ghaṭākāśākhyatāṁ yāti tadvall liṅgaṁ parātmanaḥ॥ 11 ॥
हिंदी अर्थ: (घड़ा) सर्वत्र आकाश से ही परिपूर्ण है, फिर भी वह आकाश उस (घड़े) में ‘घटाकाश’ नाम को प्राप्त हो जाता है। उसी प्रकार परमात्मा का लिङ्ग (सूक्ष्म शरीर) भी (गति को प्राप्त होता है)।
English Translation: That pot is completely filled with space, And that space moves too, is the thought, The Supreme Self, to the subtle body yoked, Attains the same state as the space in the pot.
Shloka 11.12
पुनर्दैहान्तरं याति यथा कर्मानुसारतः।
आमोक्षात्सञ्चरत्येवं मत्स्यः कूलद्वयं यथा॥१२॥
आमोक्षात्सञ्चरत्येवं मत्स्यः कूलद्वयं यथा॥१२॥
Punar daihāntaraṁ yāti yathā karmānusārataḥ।
Āmokṣāt sañcaraty evaṁ matsyaḥ kūladvayaṁ yathā॥ 12 ॥
Āmokṣāt sañcaraty evaṁ matsyaḥ kūladvayaṁ yathā॥ 12 ॥
हिंदी अर्थ: फिर कर्म के अनुसार दूसरे शरीर में चला जाता है। मोक्ष तक वह इसी प्रकार संचरण करता रहता है, जैसे मछली दो किनारों के बीच (तैरती रहती है)।
English Translation: It then enters another body, according to its past deeds, Until liberation, it wanders thus, like a fish from one bank to the other.
Shloka 11.13
पापभोगाय चेद्रच्छेद्यमदूतैरधिष्ठितः।
यातनादेहमाश्रित्य नरकानेव केवलम्॥१३॥
यातनादेहमाश्रित्य नरकानेव केवलम्॥१३॥
Pāpabhogāya ced rachched yamadūtair adhiṣṭhitaḥ।
Yātanādeham āśritya narakān eva kevalam॥ 13 ॥
Yātanādeham āśritya narakān eva kevalam॥ 13 ॥
हिंदी अर्थ: यदि पापों का भोग करने के लिए हो, तो यमदूतों के द्वारा अधिष्ठित होकर, यातनादेह (पीड़ा देने वाला शरीर) धारण करके, केवल नरकों में ही (जाता है)।
English Translation: If it is for experiencing the fruits of sins, then, under the control of Yama's messengers, it assumes a body of torment and goes only to the hells.
Shloka 11.14
इष्टापूर्तादिकर्माणि योऽनुतिष्ठति सर्वदा।
पितृलोकं व्रजत्येष धूममाश्रित्य बर्हिषः॥१४॥
पितृलोकं व्रजत्येष धूममाश्रित्य बर्हिषः॥१४॥
Iṣṭāpūrtādikarmāṇi yo’nutiṣṭhati sarvadā।
Pitṛlokaṁ vrajaty eṣa dhūmam āśritya barhiṣaḥ॥ 14 ॥
Pitṛlokaṁ vrajaty eṣa dhūmam āśritya barhiṣaḥ॥ 14 ॥
हिंदी अर्थ: जो मनुष्य सदा यज्ञ, दान, तीर्थादि (इष्टापूर्त) कर्मों का अनुष्ठान करता है, वह अग्नि के धुएँ का आश्रय लेकर पितृलोक को प्राप्त होता है।
English Translation: He who always performs the Vedic rituals of sacrifice and charity (Iṣṭāpūrta), attains the world of the forefathers (Pitṛloka), following the smoke of the sacrificial fire.
Shloka 11.15
धूमाद्रात्रिं ततः कृष्णपक्षस्तस्माच्च दक्षिणम्।
अयनं च ततो लोकं पितॄणां च ततः परम्॥१५॥
अयनं च ततो लोकं पितॄणां च ततः परम्॥१५॥
Dhūmād rātriṁ tataḥ kṛṣṇapakṣas tasmāc ca dakṣiṇam।
Ayanaṁ ca tato lokaṁ pitṝṇāṁ ca tataḥ param॥ 15 ॥
Ayanaṁ ca tato lokaṁ pitṝṇāṁ ca tataḥ param॥ 15 ॥
हिंदी अर्थ: धुएँ से रात्रि को, फिर कृष्णपक्ष को, उससे दक्षिणायन को, तत्पश्चात् पितृलोक को, और उसके बाद (चन्द्रलोक को) प्राप्त होता है।
English Translation: From smoke to night, then to the dark fortnight, then to the southern solstice, then to the world of the forefathers, and beyond that (to the lunar world).
Shloka 11.16
चन्द्रलोके दिव्यदेहं प्राप्य भुङ्क्ते परां श्रियम्।
तत्र चन्द्रसमानोऽसौ यावत्कर्मफलं वसेत्।
तथैव कर्मशेषेण यथैतं पुनराव्रजेत्॥१६॥
तत्र चन्द्रसमानोऽसौ यावत्कर्मफलं वसेत्।
तथैव कर्मशेषेण यथैतं पुनराव्रजेत्॥१६॥
Candraloke divyadehaṁ prāpya bhuṅkte parāṁ śriyam।
Tatra candrasamāno’sau yāvat karmaphalaṁ vaset।
Tathaiva karmaśeṣeṇa yathaitaṁ punar āvrajet॥ 16 ॥
Tatra candrasamāno’sau yāvat karmaphalaṁ vaset।
Tathaiva karmaśeṣeṇa yathaitaṁ punar āvrajet॥ 16 ॥
हिंदी अर्थ: चन्द्रलोक में दिव्य शरीर प्राप्त करके वह परम श्री (ऐश्वर्य) का भोग करता है। वहाँ वह चन्द्रमा के समान हो जाता है, और जब तक कर्मफल का भोग करना है, तब तक वहाँ रहता है। फिर कर्म के शेष भाग के अनुसार वह इस (मर्त्य) लोक में पुनः लौट आता है।
English Translation: Attaining a divine body in the lunar world, he enjoys supreme prosperity. There he becomes like the moon and remains as long as the fruits of his actions last. Then, with the remainder of his karma, he returns again to this mortal world.
Shloka 11.17
वपुस्त्यक्त्वा जीवत्वमासाद्याकाशमेति सः।
आकाशाद्वायुमागत्य वायोरम्भो व्रजत्यथ॥१७॥
आकाशाद्वायुमागत्य वायोरम्भो व्रजत्यथ॥१७॥
Vapus tyaktvā jīvatvam āsādya ākāśam eti saḥ।
Ākāśād vāyum āgatya vāyor ambho vrajaty atha॥ 17 ॥
Ākāśād vāyum āgatya vāyor ambho vrajaty atha॥ 17 ॥
हिंदी अर्थ: (चन्द्रलोक में) शरीर का त्याग करके, वह जीवत्व को प्राप्त (फिर से जीव बन) कर आकाश में आता है। आकाश से वायु में आकर, वायु से जल में प्रवेश करता है।
English Translation: Abandoning that (divine) body, he attains the state of an individual soul again and goes to space (ākāśa). From space he comes to air, and from air he then goes to water.
Shloka 11.18
अम्भसश्च पृथिवीं प्राप्य पृथिव्यामोषधीः क्रमात्।
ओषधीभिः पुनर्भुक्त्वा रेतोरूपेण जन्तुषु॥१८॥
ओषधीभिः पुनर्भुक्त्वा रेतोरूपेण जन्तुषु॥१८॥
Ambhasas ca pṛthivīṁ prāpya pṛthivyām oṣadhīḥ kramāt।
Oṣadhībhiḥ punar bhuktvā retorūpeṇa jantuṣu॥ 18 ॥
Oṣadhībhiḥ punar bhuktvā retorūpeṇa jantuṣu॥ 18 ॥
हिंदी अर्थ: जल से पृथ्वी को प्राप्त करके, पृथ्वी में क्रमशः औषधियों (वनस्पतियों) में आता है। औषधियों द्वारा फिर भोगा जाकर, वह रेत (वीर्य) के रूप में प्राणियों में प्रवेश करता है।
English Translation: From water he attains the earth, and then successively the herbs and plants on earth. Being consumed again through those herbs, he enters living beings in the form of semen.
Shloka 11.19
ततो योनिं प्रपद्येत तद्गर्भं पुनराप्नुयात्।
एवं संसरणं तस्य यावद्विद्या न जायते॥१९॥
एवं संसरणं तस्य यावद्विद्या न जायते॥१९॥
Tato yoniṁ prapadyeta tad garbhaṁ punar āpnuyāt।
Evaṁ saṁsaraṇaṁ tasya yāvad vidyā na jāyate॥ 19 ॥
Evaṁ saṁsaraṇaṁ tasya yāvad vidyā na jāyate॥ 19 ॥
हिंदी अर्थ: तब वह योनि (गर्भ) को प्राप्त होता है, उसी गर्भ को फिर से प्राप्त करता है। इस प्रकार उसका संसरण (भवचक्र में घूमना) तब तक चलता है, जब तक (आत्म) विद्या (ज्ञान) उत्पन्न नहीं हो जाता।
English Translation: Then he enters a womb, attains that same (material) body again. Thus his wandering (in saṃsāra) continues until knowledge (of the Self) arises.
Shloka 11.20
विद्ययानशितं पापं क्षीयते पुण्यसञ्चयः।
तदा नावर्तते भूयो विद्यया मुक्तिमाप्नुयात्॥२०॥
तदा नावर्तते भूयो विद्यया मुक्तिमाप्नुयात्॥२०॥
Vidyayā naśitaṁ pāpaṁ kṣīyate puṇyasañcayaḥ।
Tadā nāvartate bhūyo vidyayā muktim āpnuyāt॥ 20 ॥
Tadā nāvartate bhūyo vidyayā muktim āpnuyāt॥ 20 ॥
हिंदी अर्थ: विद्या से पाप नष्ट हो जाता है, पुण्य का संचय भी क्षीण हो जाता है। तब वह फिर से नहीं लौटता, विद्या के द्वारा मुक्ति प्राप्त कर लेता है।
English Translation: By knowledge, sin is destroyed and the accumulation of merit is exhausted. Then he does not return again; through knowledge he attains liberation.
Shloka 11.21
एवं ज्ञात्वा विधानेन यथोक्तेन समाचरेत्।
नो चेदनन्तसंसारे भ्रमत्येव न संशयः॥२१॥
नो चेदनन्तसंसारे भ्रमत्येव न संशयः॥२१॥
Evaṁ jñātvā vidhānena yathoktena samācaret।
No ced anantasaṁsāre bhramatyeva na saṁśayaḥ॥ 21 ॥
No ced anantasaṁsāre bhramatyeva na saṁśayaḥ॥ 21 ॥
हिंदी अर्थ: इस प्रकार जानकर, विधान के अनुसार जैसा कहा गया है, वैसा आचरण करना चाहिए। अन्यथा, वह अनन्त संसार में ही भ्रमण करता रहता है — इसमें कोई संदेह नहीं।
English Translation: Knowing thus, one should act according to the prescribed method. Otherwise, he certainly wanders endlessly in saṃsāra — there is no doubt.
Shloka 11.22
य इमामात्मनो यात्रां मोहाद्वेत्ति न मानवः।
स कर्मबन्धनैर्बद्धो भ्रमत्येव पुनः पुनः॥२२॥
स कर्मबन्धनैर्बद्धो भ्रमत्येव पुनः पुनः॥२२॥
Ya imām ātmano yātrāṁ mohād vetti na mānavaḥ।
Sa karmabandhanair baddho bhramatyeva punaḥ punaḥ॥ 22 ॥
Sa karmabandhanair baddho bhramatyeva punaḥ punaḥ॥ 22 ॥
हिंदी अर्थ: जो मनुष्य मोह के कारण आत्मा की इस यात्रा को नहीं जानता, वह कर्मबन्धनों से बँधकर बार-बार भ्रमण करता है।
English Translation: The man who, due to delusion, does not know this journey of the soul, remains bound by the fetters of karma and wanders again and again.
Shloka 11.23
य एतां यात्रां विदित्वा यथोक्तं कर्म निर्वपेत्।
स मुक्तः सर्वपापेभ्यो विष्णोर्लोके महीयते॥२३॥
स मुक्तः सर्वपापेभ्यो विष्णोर्लोके महीयते॥२३॥
Ya etāṁ yātrāṁ viditvā yathoktaṁ karma nirvapet।
Sa muktaḥ sarvapāpebhyo viṣṇor loke mahīyate॥ 23 ॥
Sa muktaḥ sarvapāpebhyo viṣṇor loke mahīyate॥ 23 ॥
हिंदी अर्थ: जो इस यात्रा को जानकर, यथोक्त (जैसा बताया गया) कर्म करता है, वह सब पापों से मुक्त होकर विष्णु लोक में पूजित होता है।
English Translation: He who, knowing this journey, performs actions as prescribed, becomes freed from all sins and is honored in Viṣṇu's world.
Shloka 11.24
अग्निज्योतिः स्मृतो मार्गः स एव ब्रह्मणो गतिः।
तमेव प्राप्नुवन्त्येते यथाकर्म यथाश्रुतम्॥२४॥
तमेव प्राप्नुवन्त्येते यथाकर्म यथाश्रुतम्॥२४॥
Agnijyotiḥ smṛto mārgaḥ sa eva brahmaṇo gatiḥ।
Tameva prāpnuvantyete yathākarma yathāśrutam॥ 24 ॥
Tameva prāpnuvantyete yathākarma yathāśrutam॥ 24 ॥
हिंदी अर्थ: अग्नि और ज्योति (प्रकाश) से युक्त मार्ग स्मरण किया गया है — वही ब्रह्म (परमात्मा) की गति है। कर्म और श्रुति के अनुसार, वे (ज्ञानी) उसी को प्राप्त होते हैं।
English Translation: The path of fire and light is remembered; that itself is the way to Brahman. According to their karma and the scriptures, they (the knowers) attain that alone.
Shloka 11.25
अतश्च शिवभक्तानां मोक्ष एव न संशयः।
शिव एव परं ब्रह्म शिव एव परा गतिः॥२५॥
शिव एव परं ब्रह्म शिव एव परा गतिः॥२५॥
Ataś ca śivabhaktānāṁ mokṣa eva na saṁśayaḥ।
Śiva eva paraṁ brahma śiva eva parā gatiḥ॥ 25 ॥
Śiva eva paraṁ brahma śiva eva parā gatiḥ॥ 25 ॥
हिंदी अर्थ: इसलिए शिवभक्तों के लिए मोक्ष ही है — इसमें कोई संदेह नहीं। शिव ही परम ब्रह्म हैं, शिव ही परम गति हैं।
English Translation: Therefore, for the devotees of Shiva, there is certainly liberation alone, no doubt. Shiva is the Supreme Brahman; Shiva is the Supreme Goal.
Shloka 11.26
नान्यथा शिवभक्तस्य गतिरन्या प्रशस्यते।
तस्मात्सर्वप्रयत्नेन शिवमेव सदा भजेत्॥२६॥
तस्मात्सर्वप्रयत्नेन शिवमेव सदा भजेत्॥२६॥
Nānyathā śivabhaktasya gatir anyā praśasyate।
Tasmāt sarvaprayatnena śivam eva sadā bhajet॥ 26 ॥
Tasmāt sarvaprayatnena śivam eva sadā bhajet॥ 26 ॥
हिंदी अर्थ: शिवभक्त की दूसरी कोई गति प्रशंसित नहीं है। इसलिए सभी प्रयत्नों से सदा शिव का ही भजन करना चाहिए।
English Translation: No other goal is praised for a devotee of Shiva. Therefore, with all efforts, one should always worship Shiva alone.
Shloka 11.27
इति ते कथितं राम परलोकगतिक्रमम्।
य इच्छेत्परमं स्थानं स शिवं समुपासयेत्॥२७॥
य इच्छेत्परमं स्थानं स शिवं समुपासयेत्॥२७॥
Iti te kathitaṁ rāma paralokagatikramam।
Ya icchet paramaṁ sthānaṁ sa śivaṁ samupāsayet॥ 27 ॥
Ya icchet paramaṁ sthānaṁ sa śivaṁ samupāsayet॥ 27 ॥
हिंदी अर्थ: हे राम! इस प्रकार तुमसे परलोकगति का क्रम कहा गया। जो परम पद (मोक्ष) चाहता है, उसे शिव का सम्यक् उपासन करना चाहिए।
English Translation: Thus, O Rama, the process of the journey to the other world has been told to you. Whoever desires the supreme state should duly worship Shiva.
Shloka 11.28
एतत्ते सर्वमाख्यातं यत्पृष्टोऽहं त्वयानघ।
शिवरात्रिव्रतं चात्र प्रवक्ष्यामि समासतः॥२८॥
शिवरात्रिव्रतं चात्र प्रवक्ष्यामि समासतः॥२८॥
Etat te sarvam ākhyātaṁ yat pṛṣṭo’haṁ tvayānagha।
Śivarātrivrataṁ cātra pravakṣyāmi samāsataḥ॥ 28 ॥
Śivarātrivrataṁ cātra pravakṣyāmi samāsataḥ॥ 28 ॥
हिंदी अर्थ: हे अनघ (पापरहित)! तुमने मुझसे जो कुछ पूछा था, वह सब तुमसे कह दिया गया। अब यहाँ (इस अध्याय में) शिवरात्रि व्रत का भी संक्षेप में वर्णन करूँगा।
English Translation: O sinless one, all that you asked me has been narrated. Now, here, I shall also describe the Śivarātri vow in brief.
Shloka 11.29
फाल्गुनस्यामले पक्षे कृष्णायां तु चतुर्दशीम्।
शिवरात्रिं विजानीयात्तस्याः कर्म निबोध मे॥२९॥
शिवरात्रिं विजानीयात्तस्याः कर्म निबोध मे॥२९॥
Phālgunasyāmale pakṣe kṛṣṇāyāṁ tu caturdaśīm।
Śivarātriṁ vijānīyāt tasyāḥ karma nibodha me॥ 29 ॥
Śivarātriṁ vijānīyāt tasyāḥ karma nibodha me॥ 29 ॥
हिंदी अर्थ: फाल्गुन मास के अमल (शुद्ध) कृष्ण पक्ष की चतुर्दशी को शिवरात्रि जानना चाहिए। उसके (व्रत के) कर्मों को मुझसे समझो।
English Translation: On the fourteenth day of the dark fortnight of the month of Phālguna, one should know it as Śivarātri. Understand its rites from me.
Shloka 11.30
प्रातः स्नात्वा शुचिर्भूत्वा शिवमाराधयेत्सुधीः।
उपवासं च कुर्वीत सर्वकामार्थसिद्धये॥३०॥
उपवासं च कुर्वीत सर्वकामार्थसिद्धये॥३०॥
Prātaḥ snātvā śucir bhūtvā śivam ārādhayet sudhīḥ।
Upavāsaṁ ca kurvīta sarvakāmārthasiddhaye॥ 30 ॥
Upavāsaṁ ca kurvīta sarvakāmārthasiddhaye॥ 30 ॥
हिंदी अर्थ: प्रातः स्नान करके शुद्ध होकर, बुद्धिमान व्यक्ति शिव का आराधन करे। सभी कामनाओं और अर्थ (ऐश्वर्य) की सिद्धि के लिए उपवास भी करे।
English Translation: Having bathed in the morning and become pure, the wise person should worship Shiva. He should also observe a fast for the fulfillment of all desires and wealth.
Shloka 11.31
रात्रौ जागरणं कुर्याद्भक्त्या परमया युतः।
शिवस्य चाग्रतः स्थित्वा शिवनाम सदा जपेत्॥३१॥
शिवस्य चाग्रतः स्थित्वा शिवनाम सदा जपेत्॥३१॥
Rātrau jāgaraṇaṁ kuryād bhaktyā paramayā yutaḥ।
Śivasyāgrataḥ sthitvā śivanāma sadā japet॥ 31 ॥
Śivasyāgrataḥ sthitvā śivanāma sadā japet॥ 31 ॥
हिंदी अर्थ: रात्रि में परम भक्ति से युक्त होकर जागरण करना चाहिए। शिव के समक्ष स्थित होकर सदा शिवनाम का जप करना चाहिए।
English Translation: At night, one should remain awake, endowed with supreme devotion. Staying before Shiva, one should always chant the name of Shiva.
Shloka 11.32
शिवरात्रिव्रतं चैव यः करोति समाहितः।
स याति परमं स्थानं शिवलोकमव्ययम्॥३२॥
स याति परमं स्थानं शिवलोकमव्ययम्॥३२॥
Śivarātrivrataṁ caiva yaḥ karoti samāhitaḥ।
Sa yāti paramaṁ sthānaṁ śivalokam avyayam॥ 32 ॥
Sa yāti paramaṁ sthānaṁ śivalokam avyayam॥ 32 ॥
हिंदी अर्थ: जो मनुष्य समाधि (एकाग्रता) से शिवरात्रि व्रत करता है, वह परम धाम अविनाशी शिवलोक को प्राप्त होता है।
English Translation: He who performs the Śivarātri vow with collected mind, attains the supreme, imperishable abode, the world of Shiva.
Shloka 11.33
न च जन्म मृतिश्चैव तस्य लोके भविष्यति।
शिवलोकं समासाद्य मोदते सह शम्भुना॥३३॥
शिवलोकं समासाद्य मोदते सह शम्भुना॥३३॥
Na ca janma mṛtiś caiva tasya loke bhaviṣyati।
Śivalokaṁ samāsādya modate saha śambhunā॥ 33 ॥
Śivalokaṁ samāsādya modate saha śambhunā॥ 33 ॥
हिंदी अर्थ: उसके लिए इस लोक में फिर से जन्म और मृत्यु नहीं होगी। शिवलोक को प्राप्त करके वह शम्भु के साथ आनन्दित होता है।
English Translation: Neither birth nor death will occur for him in this world. Attaining the world of Shiva, he rejoices together with Shambhu.
Shloka 11.34
इति ते कथितं राम शिवरात्रिव्रतं परम्।
गोपनीयं प्रयत्नेन न देयं यस्य कस्यचित्॥३४॥
गोपनीयं प्रयत्नेन न देयं यस्य कस्यचित्॥३४॥
Iti te kathitaṁ rāma śivarātrivrataṁ param।
Gopanīyaṁ prayatnena na deyaṁ yasya kasyacit॥ 34 ॥
Gopanīyaṁ prayatnena na deyaṁ yasya kasyacit॥ 34 ॥
हिंदी अर्थ: हे राम! इस प्रकार तुमसे परम शिवरात्रि व्रत कहा गया। इसे प्रयत्नपूर्वक गोपनीय रखना चाहिए, किसी को भी नहीं देना चाहिए।
English Translation: Thus, O Rama, the supreme Śivarātri vow has been told to you. It should be kept secret with effort, not given to just anyone.
Shloka 11.35
रहस्यं परमं गुह्यं शिवसंवादलक्षणम्।
श्रुत्वा भुक्तिं च मुक्तिं च लभते नात्र संशयः॥३५॥
श्रुत्वा भुक्तिं च मुक्तिं च लभते नात्र संशयः॥३५॥
Rahasyaṁ paramaṁ guhyaṁ śivasaṁvādalakṣaṇam।
Śrutvā bhuktiṁ ca muktiṁ ca labhate nātra saṁśayaḥ॥ 35 ॥
Śrutvā bhuktiṁ ca muktiṁ ca labhate nātra saṁśayaḥ॥ 35 ॥
हिंदी अर्थ: यह परम रहस्य, अति गोप्य, शिव संवाद से युक्त (शिवगीता) है। इसे सुनकर मनुष्य भुक्ति (भोग) और मुक्ति दोनों प्राप्त कर लेता है — इसमें कोई संदेह नहीं।
English Translation: This is the supreme secret, most confidential, characterized by the dialogue with Shiva. Hearing it, one attains both enjoyment and liberation — there is no doubt.
Shloka 11.36
इति ते कथितं राम सर्वं शिवपदं शुभम्।
य इदं शृणुयान्नित्यं स याति परमां गतिम्॥३६॥
य इदं शृणुयान्नित्यं स याति परमां गतिम्॥३६॥
Iti te kathitaṁ rāma sarvaṁ śivapadaṁ śubham।
Ya idaṁ śṛṇuyān nityaṁ sa yāti paramāṁ gatim॥ 36 ॥
Ya idaṁ śṛṇuyān nityaṁ sa yāti paramāṁ gatim॥ 36 ॥
हिंदी अर्थ: हे राम! इस प्रकार तुमसे सब कुछ, यह शुभ शिवपद, कहा गया। जो इसका नित्य श्रवण करता है, वह परम गति को प्राप्त होता है।
English Translation: Thus, O Rama, all this — the auspicious state of Shiva — has been told to you. He who listens to this daily attains the supreme goal.
